JALOVEC. Koření plodů jalovce, jalovčinek, je pomoc při onemocněních močového ústrojí, detoxikaci a hubnutí.

Srnčí na jalovci s domácím knedlíkem

Jalovec je jedno z aromatických koření, 


které je doma i u nás ve střední Evropě. Hlavní léčebnou náplní plodů jalovce, jalovčinek, je pomoc při onemocněních močového ústrojí, detoxikaci a hubnutí. 

A taky usnadňuje a zrychluje trávení, což si můžeme hned vyzkoušet: když se hodně najíme, pečlivě rozžvýkáme jednu jalovcovou kuličku – a během chvíle se nám uleví.

Jalovec jako koření je typický především pro českou, rakouskou a bavorskou kuchyni.

Jeho bohaté pryskyřičné aroma se výborně hodí ke zvěřině a k masu, kterému chceme dát nádech zvěřiny, patří do borovičky a ginu, neměl by chybět v kysaném zelí.

Bažant kohouti, Krmítko na zahradě, Přikrmování ptáků

Bažant-kohouti na zahradě
V 19. stol. k nám byly dovezeny další poddruhy bažanta obecného např. bažant obecný obojkový nebo bažant obecný sedmiříčský a další, kteří se pokřížili s tzv. "bažantem českým". 

Zbarvení kohoutů je proto v dnešních populacích značně variabilní. Z mysliveckého hlediska jsou tito ptáci označováni jako bažanti lovní. V některých zájmových chovech se lze setkat i s tzv. bažanty okrasnými, kam patří např. bažanti královští, zlatí, stříbrní, modří a lesklí. V současnosti, na našem území máme křížence několika geografických ras.

Početní stavy bažantů ve volné přírodě byly v 70. letech minulého století na velmi vysoké úrovni, ale změnami ve využívání, převážně agrárních ekosystémů, došlo k razantnímu úbytku této velice atraktivní zvěře.

Bažant obecný je hrabavý pták, - kohout dosahuje hmotnosti jednoho kilogramu, slepice asi o 10 % méně. Kohouti jsou velmi pestře zbarveni. Slepice mají naopak hnědé ochranné zbarvení. Jedná se o polygamní druh, který ve volné přírodě žije v poměru 1:4-5 ve prospěch slepic. Reprodukční proces začíná brzy na jaře pářením (ostruhováním). Slepice snáší do důlku na zem až 8 - 12 vajec (výjimečně i více), na kterých sedí 24 - 25 dní. Při poničení násady často mívají slepice druhou snášku, která má o třetinu nižší počet vajec.

Chov bažantů ve volnosti byl u nás značně rozšířen zejména po roce 1945 jak v nížinách, tak i v podhorských oblastech.

ŠPAČEK

ŠPAČEK OBECNÝ na podzimní fotografii
 Naši ptáci jsou převážně tažní, i když každoročně jsou řídce pozorováni i v průběhu zimy 


Návrat ze zimovišť probíhá od konce února do března, zpět odlétají většinou v průběhu října.
U nás hnízdí 1-2x ročně. Hnízda si staví v dutinách stromů, s oblibou používá i budky a s postupující civilizací stále častěji i dutiny na budovách.
Od dubna do června snáší 4-6 (2-9) vajec, sedí oba rodiče 12-13 dní. Mláďata hnízdo opouštějí po 16-24 dnech, postupně se houfují do stále větších hejn, ve kterých se zdržují až do odletu. Pohlavně dospívají koncem prvního roku života, nejvyšší věk je 15 let.

Z počátku hnízdní sezony se živí téměř výlučně živočišnou potravou, postupně se navyšuje množství potravy rostlinné.
V živočišné potravě převládá hmyz, hlavně brouci, blanokřídlí, dvoukřídlí a motýli, rostlinná potrava se skládá z různých dužnatých plodů (třešně, bez černý, vinná réva a pod.

Stromková azalka

Azalka stromková
Azalka je květina, které sice snese i přímé sluneční světlo, nicméně až ve chvíli, kdy je na něj navyklá. 

Na jaře a v létě se nebojte posadit ji na balkon, na terasu nebo zahradu, aby si na přímé slunce postupně zvykla, začněte ale na zastíněném místě. V ostatních měsících jí jasné světlo dopřávejte také, pozor ale, mělo by být spíše rozptýlené. 

Azalka má ráda vodu, kterou jí proto dopřávejte klidně každý den, kořeny by totiž neměly nikdy přeschnout. Nezapomínejte ani na pravidelné postřikování listů. Malou spršku jí v teplejších měsících dopřávejte každé ráno.V zimě rostlina tolik vody nepotřebuje, proto s nástupem chladnějších měsíců zálivku omezte. Azalce prospívá měkká voda, která neobsahuje vápník, pozor proto na to, co vám doma teče z kohoutku. Azalka potřebuje spíše dešťovou nebo alespoň odstátou voda. Příliš tvrdá voda způsobí, že rostlince zežloutnou listy.

Krutihlav obecný. Hnízdění a péče o mladé, potrava a lov. Ohrožený druh.

Krutihlav obecný

Krutihlav je jako jediný z datlovitých tažný


Naši ptáci zimují v Africe mezi Saharou a rovníkem a ojediněle také ve Středomoří. Na zimoviště táhnou koncem srpna a začátkem září především jižním a jihozápadním směrem. Středozemní moře oblétají přes Pyrenejský a Balkánský poloostrov, částečně pak přes Itálii a Maltu (Cepák et al., 2008). Do střední Evropy se vracejí většinou v první polovině dubna. Díky krycímu zbarvení je krutihlav velice nenápadný pták, který se v přírodě obtížně hledá. Velikostí připomíná vrabce, ale je delší a celkově šedohnědý. Svrchní část těla je hnědě popelavá s náznakem vlnek a tmavších a světlejších skvrnek, spodina těla je bílá s řídkými tříhrannými skvrnami. Hrdlo je bledě žluté, příčně proužkované, za okem se táhne tmavá páska. Na rozdíl od datlovitých nešplhá po kmeni a potravu nevyklovává ze dřeva. Často sedí podélně na silnějších větvích a zjara ho prozradí hlas připomínající opakované naříkavé kje-kje-kje …
Kroužkovatelům je známo neobvyklé chování chyceného ptáka, které může nezkušeného člověka i polekat. Krutihlav protáhne celé tělo včetně krku, čepýří peří na hlavě, roztahuje ocas, oči má přimhouřené a velice pomalu otáčí hlavou napřed na jednu a pak na druhou stranu. Skoro by se zdálo, že tak otočí hlavu několikrát dokola. Z živého ptáka se tak stává podivná mechanicky se pohybující hračka.

Hnízdění a péče o mláďata

Páry jsou tvořeny u krutihlava hned po příletu ze zimoviště. Následuje výběr hnízdní dutiny, při které není přesně známa role samce a samice. Tok je složitý a provází ho rituál, kdy samec čepýří peří na hlavě, otáčí pomalu hlavu, otvírá zobák a ozývá se, samice pak dává najevo své rozčilení přikrčeným postojem, spuštěnými křídly a podivnými rychlými pohyby. Hnízdo bývá umístěno na stromech v přirozených dutinách po vyhnilých větvích nebo v puklinách, případně v dutinách vydlabaných strakapoudem velkým, datlem nebo žlunou zelenou.

Vejce jsou snášena od půlky května v jednodenních intervalech přímo na dno hnízdní dutiny bez jakékoli výstelky. Známé jsou případy, kdy krutihlav obsadí dutinu s cizí snůškou, kterou zničí. Vejce jsou čistě bílá, bývá jich nejčastěji 8–11 a sezení začíná těsně před ukončením snůšky. Po dobu 12–14 dnů se na nich střídají oba rodiče. Při sezení se nedají vyrušit. Když se k nim přiblíží vetřelec, syčí, kroutí hlavou a zvedají peří na temeni.
Krutihlav
Mláďata se líhnou současně a krmena jsou po následující tři týdny. Vyvedena jsou až jako vzletná a následně jsou ještě jeden až dva týdny dokrmována. Krutihlavi hnízdí jen jednou v roce a pohlavní dospělosti dosahují v 2. kalendářním roce života (Hudec a kol., 2005).

Význam a potrava

Krutihlav se často pohybuje po obnažené zemi s nízkou vegetací, kde hledá mravence. Jejich larvy i dospělí mravenci mohou být někdy výhradním druhem potravy krutihlava. Popis jejich lovu je uveden už v publikaci z roku 1895: „Zvláštního tvaru jest jazyk daleko vyplazitelný, který jest vzadu okrouhlý a červovitý a vybíhá v rohovitou špičku. Jest přiměřen potravě ptáka tohoto, jež záleží hlavně v mravencích; těch totiž nechytá zobákem, nýbrž na jazyk, jejž za tím účelem strká do děr, ve kterých jsou mravenci, a když podrážděný hmyz zakousne se do domnělého červa nebo uvázne na lepkavém hlenu, polyká jej.“ Krutihlav může lovit i brouky, dvoukřídlé, pavoukovce nebo i hlemýždě. Ani s přihlédnutím k jeho trofické specializaci nelze krutihlava označit jako škodlivého. Naopak. Vzhledem k tomu, že se jedná o silně ohrožený druh, by se měl chránit všemi dostupnými prostředky.

iRozhlas.cz

Červenka obecná, Fotografujte, Kouzelná zahrada, Naše zahrady, Ornitologie, Procházky přírodou, Příroda a zahrada, Ptáci na zahradě

Červenka obecná
Barva těla je olivově hnědá, spodina světlejší s nápadnou rezavočervenou náprsenkou. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně, mladým ptákům chybí červená náprsenka, na těle mají nevýrazné skvrnění.

  Vyskytuje se v lesích všeho druhu (hlavně v lesích s bohatším podrostem), dále v remízcích, větších porostech křovin a ve sterších parcích a zahradách. Hnízdo je většinou na zemi nebo v zemních polodutinách, staví ho pouze samice. Hnízdí 2x do roka, od začátku dubna do července snáší většinou 4-7 vajec. Sedí pouze samice 13-14 dní, samec ji po celou dobu krmí.

Ve hnízdě mláďata setrvávají 13-15 dní, dalších asi 8 dní jsou rodiči krmena i po vyvedení. Pohlavně dospívají ve 2. roce, nejvyšší věk je téměř 13 let. Potravu tvoří převážně drobní bezobratlí, v létě a na podzim i různé bobule a plody rostlin.

VODOUŠ ŠEDÝ. Skřivani otužilci. Jaro a návrat stěhovavých ptáků

Vodouš šedý

Na Moravu přilétá „jaro“, v kraji je slyšet špačky a drozdy, přistávají i husy


Ornitologové už pozorují slabé náznaky blížícího se jara - do kraje se vrací někteří stěhovaví ptáci. Lidé zahlédli holuba hřivnáče i čejku chocholatou.

Ta se na zimu létá ohřát do Španělska a Itálie. Občas si už "vrzne" i drozd zpěvný, špaček nebo skřivan, ale ornitologové si nejsou jistí, jestli to v tomto případě nejsou jedinci, kteří na zimu zůstali doma. Někteří ptáci těchto druhů totiž někdy neodlétají a ornitologové takovým odvážlivcům říkají otužilci. "Viděl jsem už na poli asi osmdesát skřivanů, ale těžko říci, jestli to právě nejsou ti, kteří tady zimovali," potvrdil brněnský ornitolog Karel Hudec a dodal, že radostnější zprávy budou možná mít v jižnějších částech kraje.

Vracejí se i skřivani a špačci.
"Kamarád mi právě poslal zprávu, že už táhnou skřivani lesní," řekl ve středu zoolog z Mikulova Petr Macháček a dodal, že i z jiných zdrojů má zprávy, že se vracejí nejen skřivani, ale i špačci."Není jich však zatím mnoho, masově sem ještě nepřilétají," upozornil. Že se v ptačí říši schyluje k tahu do hnízdišť, je však už znát i na Novomlýnských nádržích. Na noc se k nim podle odhadu ornitologů už stahuje na dvacet tisíc husí, zatímco v lednu jich tady byla asi čtvrtina.

Některé druhy tam i hnízdí, například husy polní se však stahují i z jihu a chystají se odletět do hnízdišť ve Skandinávských zemích.
"U rybníků ve Velešovicích jsem viděl čejku chocholatou a po polích létají holubi hřivnáči," potvrzuje přílet prvních navrátilců i do dalších oblastí kraje rousínovský ornitolog Jan Bart.

Meteorologové se však drží při zemi a příchod jara zatím neavizují. Podle jejich měsíční předpovědi by ještě mohlo sněžit a teplota v noci klesnout i na minus devět stupňů.

Zdroj: iDnes.cz (Brno a jižní Morava)

Hledáte ten svůj příběh? Je tady!

aktivity radosti a milování života Andělská trumpeta Android APORT Arnika Azalky Babí léto Baby - Blackbird Barevné nadělení Bažant Bělotrn kulatohlavý Bělotrn modrý Beruška Bez černý Bílý kůň Blatouch Bledule Bledule jarní Bombus terrestris Borelióza Borůvka kamčatská Boticelli Boží Muka Brhlík Brkoslav severní Brugmansie Brusinky Bříza Budníček menší Bukáček malý Bukvice lékařská Bylinky Cardinal Cesty Cibuloviny čaj Čaj z levandule Čáp černý čáp na hnízdě Čápi Čas lásek čápů Čas lásek jelenů Čekanka Červenka Česnek Čížek žlutý Člověk a Nemoc Čmeláci Dekorativní Deprivace Devětsil Digitalis purpurea Divizna Divočáci Dlask Dlouhozobka svízelová Dobromysl obecná Dravci Drozd kvíčala Drozd zpěvný Drvodělka Duch v bezovém keři Durman Dýně Echinacea Fauna Flora Flowers Show Fotografie Fotografujte Fuchsie Ginkgo Biloba Heřmánek Historie Hlaváček jarní Hloh Hluchavka Hmyz Hnízdění Holub hřivnáč HORTENZIE Hořec Houby Hrad Litice nad Orlicí Hrušeň Humor a vtipy Husy na řece Hýl obecný Chalupy Chitalpa Chocholouš CHRPA Ibišek Indičtí běžci Instinkty a pudy Jablka Jahodník obecný Jahody Jalovec Jarní kytičky Jarní slunce Jaro Jasmín Jaterník podléška Ječmen Jedlý kaštan Jeřáb obecný Jeřabiny Jezírko Jezírko zahradní Ježibaba Jirnice Jírovec Jiřiny Jitrocel Jitrocel sirup Kachny Kaktus Kalina Kalisie voňavá Kalous Káně Karkade Kaštan Kobylka luční kolorit koniklec Konipas bílý KONIPAS HORSKÝ Konopí Konopice Konopka obecná Konvalinka Kopretiny Kopřiva Kořen Koření Kos Kosí hnízdo Kosmetika Kouzelná zahrada Kozy Krahujec Krajina Krakonošovo Králíček obecný Krmení mladých Krmítko Krmítko na zahradě Krokus jarní a žlutý Krutihlav obecný Křen KŘIVKA obecná Kuchyně Kulatý bodlák Kůň Květa Fialová Květy Květy kostivalu lékařského KYNOLOGIE Kytičky Labutě péče o mladé Láska Lásko bože lásko Léčivé rostliny Ledňáček Lékař a bylinky Lékařství Léto Levandule Levandulová koupel Libavka Libeček Life et Google Likér Lilie Liliovník tulipánokvětý Linduška lesní Lípa Lipový květ Liriodendron tulipifera Liška a dívka Lnice alpská (Linaria alpina) LOV Maceška Maliny Maralí kořen Máta Mateřídouška Mateřství a péče o potomstvo Mating Mayodendron igneum Medicina Meduňka Město kvete Milování světu vládne Mišpule obecná Mlok Mlynařík dlouhoocasý Mobilní fotografie Motiv domova Motivační základní emoce Motýli Mračňák-Abutilon Muchomůrky bílé (Milan Hlavsa) Muchovník Mydlice lékařská Myslivost Namlouvání Námluvy Náprstník červený Naše zahrady Netýkavka konžská (papoušková květina) Nootropika a kognitiva O Sněhurce Omeleta Oregano Orchideje Ornitologie Ovoce Pampeliška Papriky Parky Páření Čmelák královna Pařeniště Pěnice černohlavá Pěnice podkřovní Pěnice slavíková Penízovka sametonohá Pěnkava obecná Perský kocourek PES NA ZAHRADĚ Petrklíč Pilát lékařský Plicník lékařský Počítáme jaro Podběl lékařský Podravka Podzim Pohádka Pohádková zahrada Polévky Popenec Popínavé (pnoucí) růže Poslové jara Poštolka obecná Poznáte je? Práce na zahradě Prevence Procházky přírodou Prvosenka jarní Předivka zhoubná Přikrmování ptáků Přináší čáp štěstí? Příprava na zimu Příroda Příroda a zahrada Psychopatie Ptáci Ptáci na zahradě Ptačí koncert Ptačí zpěv Ptačinec Pustoryl Radost a uspokojení Rady a tipy Rákosník Rakytník řešetlákový Ráno Recepty Rehek zahradní Relaxujeme Repelent Rododendrony Ropuchy Rozmarýn Růže Růže pro domácí pěstování Růže výsadba řez množení Rybíz rychlá večeře Rýmovník Řebříček obecný Řepík lékařský Řimbaba Sadba Salamander Samsung Sasanka - Anemone Sasanka hajní Sázení a množení Sedmikrásky Sirup Skalka Skokani Slavík obecný Sléz lesní Slimáci Slípka zelenonohá Slunéčko sedmitečné Slunečnice Sněženky Snídaně Sociální sítě Sojka Sovy Stehlík Stezka Strakapoud Strnad Stromy a keře Studna sv.Martin Svazenka Světlík lékařský SÝKORA MODŘINKA Cyanistes caeruleus Sýkorka modřinka Sýkorka uhelníček Sýkorky Šafrán (Crocus sativus) Šalvěj Šípky Škůdci Šoupálek dlouhoprstý špaček Štětka lesní Talovín zimní Tinktury Trubačovité Třapatka nachová Třapatka srstnatá neboli rudbekia Třezalka Ťuhýk obecný Ťuhýk šedý Tulipány U křížku Umění Úvod do stránky V lese Vaříme doma Včely Velikonoční pomlázka Verše Veverka Veverka černá Videa o zahradě Víno Violka vonná-fialka Vivaldi Vlaštovičník Vlaštovka Vlčí máky Vlha pestrá Voda Vodouš šedý Volavka Vrabec domácí vrabec polní Vratič Vtipy humor Vysoká Zahrada ticha Zahradní nábytek Zahrady Zánět močových cest Zátiší Zazimování Zběhovec Zdraví Zelené pláně Zelenina Zima Zimolez Zlatý déšť Zvěř zvonek zelený Zvonohlík zahradní Žáby Živé sekačky

Oblíbené příspěvky