Liriodendron tulipifera.

Liriodendron tulipifera.

Bylinky a léčivé rostliny. Sběr, zpracování a využití. Jak se to naučit? Přečtěte si o tom!

ŠKOLA BYLINEK - SEDMIKRÁSKA

Sedmikrásky a fialky, oboje léčivé bylinky

Sedmikráska roste na vlhkých travnatých místech jako jsou louky, zahrady, pastviny a meze.
Výluh ze sedmikrásek působí protizánětlivě a hojivě, osvědčil se při zánětech močových cest a při zánětu ledvin. Používáme také při kašli, zahlenění dýchacích cest a revmatismu. Často se používá při nedostatku vápníku v těle, protože dokáže tento prvek na sebe vázat.Sedmikrásky se hodí:
Ke zvýšení výměny látkové v játrech, žlučníku a slezině, proti zimničné horečce, chřipce, jako prostředek močopudný, při vodnatelnosti a otocích, při chronických onemocněních dýchacích cest a kašli.
Zevně pak při kožních chorobách, na hnisavé záněty, vředy a otoky. 

Sedmikrásková mast léčí modřiny, otoky, odřeniny (ale ne otevřené rány), podrážděnou pokožku a také se maže na štípance od hmyzu či v některých případech jako přípravek zmírňující potíže s akné.
Sbíráme celou nať nebo málo rozkvetlé květy s krátkou stopkou (max. 2 cm) od dubna do září, nejlépe kolem poledne, květy a nať sbírané na jaře mají větší kvalitu než letní a podzimní sběr. Květy sušíme ve vrstvě do 2 cm přirozeným teplem ve vzdušné a suché místnosti. Při sušení umělým teplem nesmí teplota překročit 35°C. Dobře usušené květy mají původní barvu, ostrou chuť a příjemnou vůni. Nať i květy skladujeme ve vzduchotěsné nádobě, aby nezvlhly.
Obsahuje mnoho výživných látek, počínaje esenciálními mastnými kyselinami, taniny, flavonoidy, přes aminokyseliny, vlákninu v podobě inulinu, až po hořčiny.
Jak už titulek napovídá, právě ty dokáží stimulovat náš trávicí systém. Obzvláště pokud nás trápí ztráta chuti k jídlu, záněty žaludku, průjmy či naopak lehké zácpy. Sedmikráska pomáhá i našim játrům a žlučníku.

Čaj z ní dělá velmi dobře našemu dýchání. Zahání tak běžné nachlazení, zmírňuje bronchitidu a jiné záněty horních cest dýchacích. V dřívějších dobách sedmikráska tišila bolestivou menstruaci a mírnila záněty močového měchýře.
Za zmínku stojí rovněž její pozitivní vliv na léčení menších zranění, popálenin, atopického ekzému, dny a chronického revmatismu.
Problém s akné mimo radikální úpravy jídelníčku pomáhá tlumit sedmikrásková tinktura. Ta se dá s úspěchem použít na záněty v krku a také na afty.
Výhodou této léčivky je skutečnost, že nejsou známé žádné vedlejší účinky jejího užívání, ať už v jídle, nebo ve formě čaje či tinktury. Snad jen alergici by měli sedmikrásku užívat s opatrností. Zejména ti, kteří mají negativní reakci na rostliny z čeledi hvězdnicovitých, kam patří také slunečnice, jiřiny či arnika, Jinak my všichni ostatní, co hrdlo ráčí
Ze sedmikrásky se dělá sirup,tinktura,čaj,med,mast.
sirup:
500 květů sedmikrásky,1 citron,750 g cukru krupice,0,75 l vody
Květy spaříme vroucí vodou, přidáme pokrájený citron a necháme den louhovat. Přecedíme přes plátno a přidáme cukr a svaříme do hustoty sirupu.Hotový sirup přidáváme do čaje při nemocech dýchacích cest nebo užíváme po kapkách.
med:
Tisíc květů sedmikrásek nasypeme do hrnce a zalijeme litrem vody.
Přidáme na kolečka oloupaný nakrájený citrón a půlku oloupaného pomeranče.
U citrónu a pomeranče odstraníme všechna jádra, jsou hořká.
Přivedeme k varu a povaříme 10 minut.Odvar necháme 24 hodin vyluhovat.
Po této době sedmikrásky přecedíme přes plátno a květy, citrón a pomeranč pořádně vymačkáme.Do získané šťávy přidáme cukr.
Roztok znovu vaříme, tentokráte hodinu až dvě, podle toho, jak hustý med si přejeme získat.
Občas jej promícháme a zkontrolujeme hustotu budoucího medu podle pár kapek na talířku.
Horký med nalijeme do sklenic, zavíčkujeme a obrátíme dnem vzhůru po dobu deseti minut.
Tato doba dokonale stačí k pevnému přichycení víček. Poté sklenice obrátíme a po vychladnutí uložíme.
Tinktura :
2 plné hrsti čerstvých květů sedmikrásky obecné (chudobky)
vodka,nebo slivovice nebo líh
třetinkovou zavařovačku 
Květy vložte do sklenice a zalijte vodkou aby byly zcela ponořené. Zavřete a ponechte 14 dní louhovat. Po té sceďte. Užívejte 10 kapek denně na lžíci vody.
Čaj :
3 lžičky usušených květů sedmikrásky,0,5 lvařící vody
1. tak 3 lžičky usušených květů sedmikrásky hodíme do 0,5 l vařící vody a necháme přejít varem
2. Asi 15 minut necháme luhovat, pak čaj přecedíme a pijeme po doušcích, ne více jak 2 šálky denně.
Doporučení:
Při onemocnění dýchacích cest pijeme teplý, jinak vlažný nebo studený.
Mast :
Nejdříve si musíme připravit sedmikráskový macerát. Není to vůbec nic složitého. Potřebujeme jen nasbírat dostatečné množství květinek v nějakém čistém a bezprašném místě, koupit si kvalitní olej (je to čistě na našem výběru a osobních preferencích, vůbec nemusí být panenský olivový, lze dokonce klidně použít řepkový) a připravit si nějakou sklenici. Tu samozřejmě nejdříve vyvaříme a dokonale vysušíme. Pak do ní vložíme sedmikrásky a zalijeme je olejem tak, aby byly dokonale přikryté. Sklenici zakryjeme gázou, odložíme na nějaké slunečné místo a necháme dva týdny louhovat. Denně je opatrně protřeseme, celou dobu si hlídáme, aby byly neustále ponořené. Pak už stačí jen olej přecedit, kytičky vymačkat a macerát je hotov.

S ním můžeme přistoupit k druhému kroku, kterým je výroba domácí masti. Připravíme si přibližně sto dvacet gramů sedmikráskového macerátu, třicet až čtyřicet gramů včelího vosku (obecně se většinou doporučuje poměr tři ku jedné, ale není to nutné řešit s lékařskou váhou) a případně ještě půl lžičky lanolinu, i když ten není nutný (přidává se pro své hydratační vlastnosti). Postup je podobně jako u přípravy macerátu opravdu velmi snadný a zvládnout by ho měl bez problémů každý. Všechny suroviny si dáme do nějakého menšího hrnečku, který umístíme do vodní lázně. Ohříváme a čekáme až se nám vše rozpustí, pak směs zamícháme, přelijeme do připravených (samozřejmě také vyvařených) mističek, počkáme až nám sedmikrásková mast zatuhne, uzavřeme je a uskladníme nebo rovnou začneme používat. Mastičku lze obohatit ještě o vůni nějakých silic, ale je to více méně zbytečné. Místo včelího vosku lze použít lékařskou vazelínu -já používám žlutou pro alergiky.

Poučení od babky kořenářky. Jak užívat bylinky?

Prosím o radu, jak obecně správně užívat bylinky.

Poučení od babky kořenářky

   Strašně ráda sbírám a suším, vyrábím různé sirupy a rok co rok svůj "sortiment" rozšiřuji. Vařím běžně i dětem (2 a 8 let) tak jeden hrnek bylinek denně, volím jakékoli, na noc většinou lípu nebo meduňku, při nachlazení šípky, lípu, bezinky, atp.), ale jak říkám, vařím denně hrnek co mě zrovna napadne. Je to tak správně? Nebo pro užitek z bylinek je vždy nutná nějaká denní kůra? Jinak ranní čaj ke snídani vždy sladím sirupem, bezinkovým, lipovým, což dělám pravidelně. I to jsem se chtěla zeptat, zda není nakonec na škodu, když to v podstatě pijí každý den... Kopřivový sirup jim nechutná, takže ten jsem začala dávat tak 2x týdně na lžíci...

Děkuji za rady.

****
SAMOZŘEJMĚ MŮŽETE PÍT BYLINKY I JAKO PREVENCI, ALE POZOR JAKÉ BYLINKY DÁVÁTE DĚTEM, - HEŘMÁNEK, LÍPA, FIALKA, SEDMIKRÁSKA ,ŠÍPEK MŮŽOU DĚTI PÍT STÁLE  ALE STŘÍDAT,
A ZJISTIT SI JAKÉ BYLINKY NEJSOU VHODNÉ JAKO PREVENCE,například meduňka je uklidňující,a nemá se pít dlouhodobě,musí být pauzy,to samé i kopřiva.

Další věc je že čaj pro děti děláme z poloviční dávky bylinky. Hodně záleží na tom jaké bylinky dětem dáváte a hlavně nesladit cukrem,ale stévií nebo medem.

Bukáček malý. Loví především za soumraku, opatrně se pohybuje nad vodou na rákosu který obepíná svými dlouhými prsty a lapá do vody po kořisti...

Bukáček malý

Bukáček malý je naše nejmenší volavka velká asi jako sojka obecná. Samec je dvoubarevný, s černým hřbetem a světle okrovým zbytkem těla, samice je na zádech hnědá a zbytek těla má rovněž okrový.Mláďata jsou podobná samici, pouze jsou silněji proužkovaná.
Hlas – samec v toku opakuje nepřetržitě monotónní „vruk“.

Hnízdění – hnízdí skrytě v rákosí na březích vnitrozemských vod všech druhů. V nebezpečí strne ve vzpřímeném postoji. Hnízdí v květnu až červenci jednou ročně. Kuželovité hnízdo z rákosu si staví nízko nad vodou v rákosinách nebo houštinách.
Samice snáší 4 – 6 vápenatě bílých vajec.
Potrava – Loví především za soumraku, opatrně se pohybuje nad vodou na rákosu který obepíná svými dlouhými prsty a lapá do vody po kořisti (rybky do délky 10 cm, žabky, pulci, čolci, měkkýši a vodní hmyz).
Bukáček malý je tažný pták, ze zimovišť v tropické Africe přilétá v dubnu a odlétá v září až říjnu.

Význam
V Červeném seznamu ČR je v kategorii CR – kriticky ohrožený druh.

Sojka obecná. Z živočichů loví hmyz, z hnízd jiných ptáků vybírá vejce a mláďata, uloví i malé hlodavce a obojživelníky.

Sojka obecná
Zbarvení těla je narudle šedohnědé, vespod světlejší, kostřec je bělavý. Uzdička, ocas a konce křídel černé. Na křídle je bílé pole, patrné zvláště v letu, křidélko a krovky ručních letek jsou sytě modré s příčnými černo-bílými proužky. Na temeni bělavá, tmavě podélně čárkovaná pera, tvořící nevýraznou chocholku.

Za letu jsou nápadná široká křídla a delší ocas. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně, samice jsou poněkud menší a chocholka je ještě méně výrazná.

  Žije v lesích všech typů, řídce i v rozsáhlých městských parcích. Hnízdo ze suchých větviček, vystlané suchými rostlinami a kořínky si staví na stromech, většinou ne příliš daleko od okraje lesa. Od dubna do začátku června snáší v jednodenních intervalech 4-8 vajec, zpravidla od snesení druhého na nich samice sedí 16-19 dní. Mláďata se líhnou postupně v průběhu 1-2 dní. Oba rodiče je na hnízdě krmí 19-21 dní, po opuštění hnízda se mláďata drží pohromadě s rodiči a někdy jsou ještě přikrmována. Nejvyšší známý věk je 18 let. Potrava je velice rozmanitá. Od pozdního léta do zimy převládá rostlinná, na jaře a v létě živočišná. Rostlinnou část tvoří hlavně žaludy, obilí, nejrůznější bobule, plody a semena.

Z živočichů loví hmyz, z hnízd jiných ptáků vybírá vejce a mláďata, uloví i malé hlodavce a obojživelníky.

Rozšíření  Vyskytuje se v severní Africe, mimo nejsevernějších oblastí v téměř celé Evropě, v Malé Asii a v pásu středem Asie na severu po Sachalin a v jihovýchodní Asii. Převážně stálý druh, některé populace různých ssp. můžou vykonávat i výrazné tahové cesty. V Evropě se to týká především ptáků ze severských lesů, hlavně mladých, kteří přetahují na podzim jihozápadním směrem až do střední Francie.

Oblíbené příspěvky

Hledáte ten svůj příběh? Je možná tady!

aktivity radosti a milování života Andělská trumpeta Android Arnika Azalky Babí léto Baby - Blackbird Bělotrn modrý Beruška Bez černý Bílý kůň Blatouch Bledule jarní Borelióza Borůvka kamčatská Boticelli Brkoslav severní Brugmansie Brusinky Bříza Budníček menší Bukáček malý Bukvice lékařská Bylinky Cardinal Cesty Cibuloviny čaj Čaj z levandule Čáp černý Čáp v přírodě Čápi Čas lásek čápů Čas lásek jelenů Čekanka Červenka Česnek Čížek žlutý Čmeláci Devětsil Divizna Dlask Dlouhozobka svízelová Dobromysl obecná Dravci Drozd kvíčala Drozd zpěvný Drvodělka Durman Dýně Echinacea Fauna Flora Flowers Show Fotografie Fotografujte Fuchsie Ginkgo Biloba Heřmánek Historie Hlaváček jarní Hloh Hluchavka Hmyz Hnízdění Holub hřivnáč Hořec Houby Hrad Litice nad Orlicí Hrušeň Humor a vtipy Husy na řece Hýl obecný Chalupy Chitalpa Ibišek Instinkty a pudy Jablka Jahodník obecný Jahody Jarní kytičky Jarní slunce Jaro Jasmín Jaterník podléška Ječmen Jedlý kaštan Jeřáb obecný Jeřabiny Jezírko Jezírko zahradní Jirnice Jírovec Jiřiny Jitrocel Jitrocel sirup Kachny Kaktus Kalina Kalisie voňavá Káně Karkade Kaštan Kobylka luční koniklec Konipas bílý Konopí Konopice Konopka obecná Konvalinka Kopretiny Kopřiva Koření Kos Kosí hnízdo Kouzelná zahrada Kozy Krahujec Krajina Králíček obecný Krmení mladých Krmítko Krmítko na zahradě Krokus jarní a žlutý Křen Květy Květy kostivalu lékařského Kytičky Labutě péče o mladé Láska Lásko bože lásko Léčivé rostliny Ledňáček Lékařství Léto Levandule Levandulová koupel Libavka Libeček Likér Lilie Liliovník tulipánokvětý Linduška lesní Lípa Lipový květ Liriodendron tulipifera Liška a dívka Lnice alpská (Linaria alpina) Maceška Maliny Maralí kořen Máta Mateřídouška Mateřství a péče o potomstvo Mayodendron igneum Medicina Meduňka Město kvete Milování světu vládne Mišpule obecná Mlok Mlynařík dlouhoocasý Mobilní fotografie Motiv domova Motivační základní emoce Motýli Mračňák-Abutilon Muchomůrky bílé (Milan Hlavsa) Muchovník Mydlice lékařská Namlouvání Námluvy Náprstník červený Naše zahrady Netýkavka konžská (papoušková květina) Nootropika a kognitiva Omeleta Oregano Orchideje Ornitologie Ovoce Pampeliška Papriky Parky Páření Čmelák královna Pařeniště Pěnice černohlavá Pěnice podkřovní Penízovka sametonohá Pěnkava obecná Perský kocourek Petrklíč Pilát lékařský Plicník lékařský Počítáme jaro Podběl lékařský Podravka Podzim Pohádka Pohádková zahrada Popenec Popínavé (pnoucí) růže Poslové jara Poštolka obecná Poznáte je? Práce na zahradě Prevence Procházky přírodou Prvosenka jarní Předivka zhoubná Přikrmování ptáků Příprava na zimu Příroda Příroda a zahrada Ptáci Ptáci na zahradě Ptačí koncert Ptačí zpěv Ptačinec Pustoryl Radost a uspokojení Rady a tipy Rákosník Rakytník řešetlákový Ráno Recepty Rehek zahradní Relaxujeme Repelent Rododendrony Rozmarýn Růže Růže pro domácí pěstování Růže výsadba řez množení Rybíz rychlá večeře Rýmovník Řebříček obecný Řepík lékařský Řimbaba Sadba Salamander Samsung Sasanka - Anemone Sasanka hajní Sedmikrásky Skalka Slavík obecný Sléz lesní Slimáci Slípka zelenonohá Slunéčko sedmitečné Slunečnice Sněženky Snídaně Sojka Stehlík Strakapoud Strnad Stromy a keře sv.Martin Světlík lékařský Sýkorka modřinka Sýkorka uhelníček Sýkorky Šafrán (Crocus sativus) Šalvěj Šípky Škůdci Šoupálek dlouhoprstý špaček Štětka lesní Talovín zimní Trubačovité Třapatka nachová Třapatka srstnatá neboli rudbekia Ťuhýk obecný Ťuhýk šedý Tulipány U křížku Umění Úvod do stránky V lese Včely Velikonoční pomlázka Verše Veverka Veverka černá Videa o zahradě Víno Violka vonná-fialka Vivaldi Vlaštovičník Vlaštovka Vlaštovky Vlčí máky Vodouš šedý Volavka Vrabec domácí vrabec polní Vratič Vtipy humor Vysoká Zahrada ticha Zahradní nábytek Zahrady Zazimování Zběhovec Zdraví Zelené pláně Zelenina Zima Zlatý déšť zvonek zelený Zvonohlík zahradní Žabky Žáby Živé sekačky

Vybraný příspěvek

Krahujec

Krahujec Krahujec patří mezi naše nejmenší dravce , je znamenitým letcem a velmi obratným lovcem. Při pronásledování kořisti dokáže v pl...

Chceš být šťastný?

Chceš-li být šťastný hodinu-opij se...
Chceš-li být šťastný 3 dny-ožeň se ....
Chceš-li být šťastný týden-uspořádej zabijačku...
...pokud ale chceš být šťastný celý život - staň se zahradníkem!

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...