Sýkorka modřinka

Sýkorka modřinka
Nejvýraznější je azurově modrá čepička na temeni hlavy, jasně modrá jsou i křídla na velkých krovkách a ocas. Tato barva kontrastuje se žlutou spodinou těla s tenkým šedočerným středovým proužkem na břiše a olivově zeleným hřbetem. Bílé tváře jsou zdola tmavě lemovány, modročerný pásek jde i přes oko. Samička je téměř k nerozeznání podobná samečkovi, dá se odlišit jen podle matnější modři na křídelních krovkách. Mladí ptáci mají čepičku našedlé barvy, bleděžluté tváře a také spodek těla je špinavě žlutý.

Nejraději se zdržuje v listnatých a smíšených lesích, v Alpách i v modřínových, v severní Africe v cedrových porostech. Hnízdí i v alejích, břehových porostech, remízkách, zahradách, parcích a sadech, všude tam kde jsou stromy s dutinami. Zahnízdí však i v děrách zdí, hromadách dřeva,pařezech a v opuštěných hnízdech větších ptáků a veverek. Tok začíná už v časném předjaří trylkovitým zpěvem samečka. Samička vyklízí z dutiny starý hnízdní materiál a uvnitř staví měkké vatovité hnízdo z mechu a suchých trav. Uvnitř připraví z chlupů a drobných pírek hnízdní kotlinku. Hnízdí od dubna do července 2x v roce. V první snůšce bývá 7-13, někdy ale i 14-18 vajíček, na kterých sedí samička. Po 28-36 dnech mláďata vylétnou, a to zhruba v rozmezí tří dnů, protože nejsou všechna stejně vyspělá. Potrava se skládá v létě z hmyzu pavouků i mšic, na podzim i bobule a v zimě olejnatá semena.

Galeopsis speciosa Konopice sličná. Konopice velkokvětá patří mezi léčivé byliny.

Galeopsis speciosa, Konopice sličná
Konopice velkokvětá (Galeopsis speciosa), známá také jako konopice zdobná či sličná, je středně vysoká jednoletá bylina rostoucí především na pasekách, v lesích a křovinách.

Konopice velkokvětá patří mezi léčivé byliny. Její nať se využívá při léčbě zánětů horních cest dýchacích, protože povzbuzuje vykašlávání a rozpouští hleny, také působí močopudně, a během rekonvalescence podporuje apetit.

Rostlina je významná i pro včelaře, neboť včely rostlinu vyhledávají a na květech sbírají pyl a nektar, ve kterém je vysoké množství sacharózy. Příznivá je pro včely i poměrně dlouhá doba jejího květu

Kalina bodnantská kvete v našich podmínkách od února do dubna...

Kalina bodnantská květy
Kalina bodnantská je dnes jedním z nejznámějších kultivarů svého druhu, tedy jednou z nejznámějších kalin, které řadíme do rozsáhlého rodu Caprifoliacea (zahrnuje více jak 150 druhů stálezelených i opadavých dřevin). Původem tohoto rodu jsou křoviny a lesy severní polokoule, respektive jejího mírného pásma, přičemž se s nimi setkáme například i v mírném pásmu Jižní Ameriky a severovýchodní Asie.

Kalina bodnantská kvete v našich podmínkách od února do dubna, za velmi mírných zim ale klidně již v prosinci či lednu (některé zdroje uvádějí kvetení od října do dubna). Pěstuje se výhradně ve skupinách, jako solitér v zahradě tolik nevynikne už jen kvůli řídkým větvím. Navíc je důležité vysazení více rostlin stejného druhu kvůli opylení. V případě jediného keře k opylení často ani nedojde. Ideální stanoviště je slunné a nebo polostinné, ovšem chráněné před mrazivými větry. Nejlépe podél stěny, zděného či jiného oplocení, kterým „neprofoukne.“

V našich podmínkách může tato kalina vymrzat. Zdroje uvádějí ideální teplotní zónu 7 s minimálními teplotami -17 °C. Půdu vyžaduje kalina bodnantská mírně kyselou, vyloženě nesnáší vápno. Půda musí být dostatečně propustná a humózní, s dostatkem živin.

Nesmí též nikdy zcela vyschnout. Je proto třeba za suchého počasí pravidelně zalévat a půdu udržovat stále vlhkou.

Ptačí zahrada. Hýl obecný pár.

Ptačí zahrada. Hýl obecný - pár.
Hýl obecný 

 Samec má červenou hruď, šedá záda a bílý kostřec, samice je převážně načervenale šedá, mladí jedinci jsou podobní samici avšak nemají černou hlavu.

 Hnízdění - hnízdí v ve smrkových lesích, parcích a zahradách. Hnízdí v dubnu až červenci dvakrát ročně. Mělké hnízdo zbudované kořínků, klacíků a lišejníků je umístěno nevysoko v křoví nebo na jehličnatých stromech. Samice snáší 4 - 5 namodralých vajec s tmavými skvrnami, na kterých sedí sama asi 13 dnů a mláďata poté krmí oba rodiče asi 14 - 17 dní.

Potrava - semena a pupeny. Hýl obecný je stálý a částečně tažný pták (severské populace). Rozšíření  Mimo nejjižnějších a nejsevernějších oblastí prakticky celá Evropa a Asie. Převážně stálý druh, hlavně v letech, kdy je neúroda semen ale podniká až invazní zálety do jižnějších oblastí areálu. V Evropě je druh hodnocen jako zabezpečený, se stabilními stavy kolem 7,3 milionu hnízdících párů. V ČR se jedná o běžně hnízdící druh, chybí nebo je vzácnější pouze v nížinách (Polabí, jižní Morava). V posledních cca 30 letech u nás početnost mírně klesá, v letech 2001-03 populace čítaly 95-190 tisíc párů.

Jirnice bílá nebo modrá (Polemonium coeruleum), horská, třeba na Šumavě. Poznáte je?

Jirnice bílá (modrá)  (Polemonium coeruleum), horská, třeba na Šumavě
Jirnice modrá (Polemonium caeruleum) je vytrvalá, až 80 cm vysoká bylina.

Vedle přírodního druhu s modrými květy se pěstuje i odrůda s bílými květy.
Jirnice vyžaduje vlhčí, humózní půdu a slunné až polostinné stanoviště. Množí se dělením trsů na jaře nebo na podzim, případně semeny. Celkově jde o poměrně nenáročnou rostlinu.

Dlask tlustozobý. S hýlem nejhezčí ptáci u nás. Dlask, Ptáci, Ptáci na zahradě, Příroda a zahrada, Poznáte je?, Pohádková zahrada

Dlask tlustozobý
Dlask tlustozobý je pták veliký jako špaček obecný. Má mohutný modrý (v zimě hnědý) zobák, silnou hlavu a krátký ocas s koncovou bílou páskou zřetelnou za letu. Pod zobákem má černou skvrnu, na křídlech má dvě bílé křídelní pásky zřetelné za letu. Je celý červenavě nahnědlý, samec má též červenavé temeno.

Samice je celkově bledší. Na zemi se pohybuje rozvážně bud kráčí, nebo poskakuje.
Hlas - vábení je mohutné „ciks“ nebo „citt“, zpěv je nenápadné žvatlání s vábivými motivy.

Ekologie - Hnízdění - hnízdí ve světlých listnatých lesích a ovocných zahradách v květnu až červnu jednou ročně. Hnízdo je vybudováno z klacíků, kořínků a mechu v korunách stromů a je vystlané chlupy. Samice snáší asi 5 světle modrých, řídce černě skvrnitých vajec na kterých sedí převážně sama po dobu 11 - 14 dní, samec ji přináší potravu a občas ji vystřídá, mláďata krmí oba rodiče po dobu asi 12 - 14 dnů.

 Potrava - dlask se specializuje na požírání zrn, vyklovává především jádra z plodů, dále požírá tvrdá semena různých listnatých stromů a nepohrdne ani hmyzem. Dlask tlustozobý je částečně tažný pták, severské populace přezimovávají v jižnějších oblastech Evropy.

Rozšíření  Severozápad Afriky, Evropa po jih Skandinávie, v Asii areál pokračuje až po Japonsko v pásu na jih do jehličnatých lesů. Hlavně v jižnějších částech areálu převážně stálý druh, naši ptáci jsou z větší části tažní, zimují v západní Evropě. Celoevropské populace čítají přes 2,4 milionu párů, hodnoceny jsou jako stabilní a zabezpečené. U nás je rozšířen dost nepravidelně v nížinách a pahorkatinách, ve vyšších polohách je řídký a na horách hnízdí jen vzácně-max kolem 1000 m.n.m. Početní stavy u nás mírně klesají, v letech 2001-03 čítaly 140-280 tisíc hnízdících párů.


#Dlask, Ptáci, Ptáci na zahradě, Příroda a zahrada, Poznáte je?, Pohádková zahrada,Dlask, Ptáci, Ptáci na zahradě, Příroda a zahrada, Poznáte je?, Pohádková zahrada,

Hledáte ten svůj příběh? Je možná tady!

Ptáci na zahradě Bylinky Léčivé rostliny Ptáci Květy Jaro Zahrady Naše zahrady Příroda Příroda a zahrada Fotografie Počítáme jaro Procházky přírodou Léto Kouzelná zahrada Fotografujte Jarní kytičky Krmítko na zahradě Práce na zahradě Růže Jezírko zahradní Mateřství a péče o potomstvo Podzim Instinkty a pudy Poznáte je? Zima aktivity radosti a milování života Ptačí zpěv Flowers Show Kos Kytičky Růže pro domácí pěstování Flora Hnízdění Tulipány Krmení mladých Namlouvání Rady a tipy Sněženky Jahody Jarní slunce Motiv domova Pohádková zahrada Ptačí koncert Přikrmování ptáků Stehlík Sýkorky Včely Čmeláci Ťuhýk obecný Žáby Babí léto Drozd zpěvný Hmyz Krokus jarní a žlutý Lilie Ovoce Poslové jara Pěnkava obecná Příprava na zimu V lese Videa o zahradě Zelenina Čížek žlutý Budníček menší Dlask Hlaváček jarní Houby Jaterník podléška Konipas bílý Konvalinka Krajina Krmítko Láska Milování světu vládne Náprstník červený Ornitologie Podběl lékařský Pohádka Pěnice podkřovní Pěnice černohlavá Růže výsadba řez množení Skalka Slunečnice Trubačovité Třapatka nachová Umění Zazimování Čas lásek jelenů Česnek špaček Andělská trumpeta Arnika Azalky Blatouch Bledule jarní Brusinky Dobromysl obecná Drozd kvíčala Echinacea Heřmánek Historie Hloh Hluchavka Holub hřivnáč Hořec Hýl obecný Ibišek Jablka Jasmín Jezírko Alenky Jitrocel Jitrocel sirup Kopretiny Kosí hnízdo Koření Ledňáček Libeček Likér Linduška lesní Lipový květ Lásko bože lásko Maceška Meduňka Mlynařík dlouhoocasý Motivační základní emoce Motýli Muchovník Mydlice lékařská Námluvy Parky Plicník lékařský Popínavé (pnoucí) růže Poštolka obecná Radost a uspokojení Recepty Relaxujeme Salamander Sasanka - Anemone Strakapoud Talovín zimní Verše Veverka Veverka černá Vivaldi Vlčí máky Zahrada ticha Zdraví Zelené pláně Zvonohlík zahradní rychlá večeře Čáp v přírodě Řebříček obecný Řepík lékařský Škůdci Štětka lesní Šípky Android Baby - Blackbird Beruška Bez černý Borelióza Boticelli Brkoslav severní Brugmansie Bukvice lékařská Bílý kůň Bělotrn modrý Bříza Cardinal Cesty Chalupy Chitalpa Cibuloviny Devětsil Divizna Dlouhozobka svízelová Dravci Drvodělka Durman Dýně Fauna Fuchsie Ginkgo Biloba Hrad Litice nad Orlicí Hrušeň Humor a vtipy Husy na řece Jahodník obecný Jedlý kaštan Ječmen Jeřabiny Jeřáb obecný Jirnice Jiřiny Jírovec Kachny Kaktus Kalina Kalisie voňavá Karkade Kaštan Kobylka luční Konopice Konopka obecná Konopí Kopřiva Kozy Krahujec Králíček obecný Květy kostivalu lékařského Káně Křen Labutě péče o mladé Levandule Levandulová koupel Libavka Liliovník tulipánokvětý Lnice alpská (Linaria alpina) Lékařství Lípa Maliny Maralí kořen Mateřídouška Mayodendron igneum Medicina Mišpule obecná Mlok Mobilní fotografie Mračňák-Abutilon Muchomůrky bílé (Milan Hlavsa) Máta Město kvete Netýkavka konžská (papoušková květina) Nootropika a kognitiva Omeleta Orchideje Oregano Pampeliška Papriky Pařeniště Penízovka sametonohá Perský kocourek Petrklíč Pilát lékařský Podravka Popenec Prvosenka jarní Ptačinec Pustoryl Páření Čmelák královna Předivka zhoubná Rakytník řešetlákový Rehek zahradní Repelent Rozmarýn Rybíz Rákosník Ráno Rýmovník Sadba Samsung Sasanka hajní Sedmikrásky Slavík obecný Slimáci Slunéčko sedmitečné Sléz lesní Slípka zelenonohá Snídaně Strnad Stromy a keře Světlík lékařský Sýkorka modřinka Sýkorka uhelníček Třapatka srstnatá neboli rudbekia U křížku Velikonoční pomlázka Violka vonná-fialka Vlaštovičník Vlaštovka Vlaštovky Vrabec domácí Vratič Vtipy humor Vysoká Víno Zahradní nábytek Zběhovec Zlatý déšť koniklec sv.Martin vrabec polní zvonek zelený Úvod do stránky Čaj z levandule Čas lásek čápů Čekanka Červenka Čáp černý Čápi Řimbaba Šafrán (Crocus sativus) Šalvěj Šoupálek dlouhoprstý Ťuhýk šedý Žabky Živé sekačky

Přejděte na další skvělé stránky autorů

Chceš být šťastný?

Chceš-li být šťastný hodinu-opij se...
Chceš-li být šťastný 3 dny-ožeň se ....
Chceš-li být šťastný týden-uspořádej zabijačku...
...pokud ale chceš být šťastný celý život - staň se zahradníkem!

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...